Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomie letní čas nepotřebuje

Astronomie letní čas nepotřebuje

Hodiny
Autor: Petr Hanzlíček

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 245 z 23. 3. 2018

Astronomická pozorování je třeba zapsat s vysokou časovou přesností a tak, aby to bylo jasné komukoliv na Zemi. Z toho důvodu se často úkazy udávají v tzv. světovém čase (UT), příp. ve středoevropském čase (SEČ), rozhodně však astronomické efemeridy a např. ani česká Hvězdářská ročenka neobsahují časy úkazů v letním středoevropském čase (SELČ) v době jeho platnosti, ale stále v průběhu celého roku používáme SEČ. Astronomie tedy letní čas nepotřebuje. V této souvislosti uvádíme, že tzv. zimní čas neexistuje, v průběhu roku na území České republiky používáme buďto středoevropský čas (SEČ) nebo středoevropský letní čas (SELČ).

Není naší odborností, abychom se vyjadřovali ke zdravotním aspektům, k ekonomickým kdysi ziskům, ale dnes ztrátám a k dalším souvislostem, kterých je dost na to, aby podpořily argumenty pro zrušení letního času.

Cirkadiánní rytmy člověka ale velmi úzce souvisejí také s problematikou světelného znečištění, které se Česká astronomická společnost intenzivně věnuje - např. materiál ke světelnému znečištění schválený vládou 21. března 2018 -  https://www.mzp.cz/cz/news__180321_SZ. Člověk je čím dál více vystaven působení světla v noci a narušení cirkadiánního rytmu. Existují desítky vědeckých prací, které tuto problematiku dokládají http://alandb.darksky.org. Posun času o hodinu dvakrát ročně je další zátěží do tohoto řetězce.  

Podporujeme snahu europoslance Pavla Svobody, která vedla k přijetí rezoluce Evropským parlamentem, jež navrhuje zrušení střídání času.

Podporujeme iniciativu senátora Petra Šilara For One Time Onlyhttp://www.foronlyonetime.eu

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Letní čas


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »